Osadní výbor
Osadní výbory představují oblast možné aktivity občanů, upravenou v nejo-becnější rovině v § 120 a § 121 zákona o obcích. Osadní nebo dle nové úpravy i místní výbory by mohly být dobrým prostředkem pro občany žijící ve vzdále-ných částech rozlehlejších obcí, aby mohly prezentovat a případně též prosadit své zájmy v zastupitelstvu obce. Z hlediska systematiky zákona patří osadní vý-bory mezi nepovinné výbory zastupitelstva obce (města). Jejich pomocná úloha, v zákoně vyjádřená jako iniciativní a kontrolní, předznamenává výlučné začlenění jejich činnosti do vnitřních záležitostí obce, protože nemohou zastupitelstvu (své-mu zřizovateli) pomáhat v ničem jiném, než ve výkonu samostatné působnosti. Dle § 120 odst. 1 zákona mohou být osadní výbory zřízeny v částech obce. Problematika osadních výborů je prioritně vnitřní záležitostí obce – to vyplý-vá zejména z toho, že zastupitelstvo obce nemusí takový výbor vůbec zřizovat, může ho kdykoliv bez zdůvodnění zrušit nebo volbou a odvoláním měnit jeho personální skladbu.U krajů a hl. m. Prahy specifická úprava tohoto typu výboru absentuje.
1) Jaké jsou možnosti, resp. limity aktivity osadního výboru?
Zákon stanoví jen základní pravidla pro činnost osadního výboru. Některé kompetence osadního výboru (§ 121 odst. 1 zákona o obcích) jsou spojeny s kon-krétní částí obce, ve které osadní výbor působí, resp. jejíž občany v rámci insti-tucionální obecní struktury zastupuje. Tato konkretizovaná část obce je de facto určitým územním limitem pro oficiální aktivity osadního výboru zastupitelstva dle § 121 odst. 1 zákona o obcích (o limitu ovšem možno hovořit jen v případě určité napjatosti vnitřních vztahů mezi zastupitelstvem a jeho osadním výborem; potom tento limit vyjadřuje současně nárok osadního výboru i jeho omezení).
2) Lze zřídit osadní výbor pouze v částech obce, jak je definuje § 27 odst. 2 zákona o obcích, nebo je možné jej zřídit též pro určitou vymezenou část území obce?
Zastupitelstvo obce rozhoduje o vnitřním členění obce na části obce [ust. § 27 ve spoj. s ust. § 84 odst. 2 písm. s) zákona o obcích], přičemž zákon stanoví jen zá-kladní definiční znaky toho, co může za část obce být určeno a ukládá v souvislosti s tímto dělením určité administrativně-ohlašovací povinnosti. Nejvýraznějším zá-konným projevem existence části obce je možnost zastupitelstva obce zohlednit specifické požadavky odlehlých částí obce v podobě vzniku osadního výboru, kterému zákon přiznává k naplnění smyslu jeho existence určité pravomoci, resp. práva (§ 121 zákona o obcích).
Uvedený vztah není možné převracet, tedy na základě určitých specifik zřídit osadní výbor pro část území obce, která nebyla zastupitelstvem obce prohláše-na za část obce, ani jej obejít např. zřízením jednoho osadního výboru pro více částí obce, z nichž některá nebyla zastupitelstvem obce prohlášena za část obce ve smyslu § 27 odst. 2 zákona o obcích. Zřízení jednoho osadního výboru pro více částí obce je tedy možné, ovšem všechny zahrnuté části obce musejí být částí obce ve smyslu § 27 odst. 2 zákona o obcích.
Na druhou stranu, z ust. § 117 odst. 1 zákona o obcích plyne, že kromě ob-ligatorních výborů si zastupitelstvo obce může zřídit v zásadě nespočet dalších výborů různého věcného zaměření. Pokud tedy má obec zájem pro určitou vymezenou část území (byť nejde o část obce ve smyslu § 27 odst. 2 zákona oobcích) s ohledem na místní specifika a potřebu cílenějšího přístupu potřebu zřídit poradní a iniciační orgán, nic mu v tom nebrání (např. se může jednat o „vý-bor pro specifické záležitosti sídliště XY“). Nebude se však jednat o osadní výbor ve smyslu § 120 a 121 zákona o obcích; takový výbor bude podléhat obecným pravidlům o výborech (§ 117 a § 118 zákona o obcích), což mj. jiné znamená, že funkci předsedy takovému výboru by musel zastávat člen zastupitelstva obce, nic-méně zastupitelstvu obce nic nezakazuje, aby svým usnesením přiznalo i tomuto výboru oprávnění obdobná pro osadní výbor ve smyslu § 121 zákona o obcích.
3) Může osadní výbor dělat i jiné činnosti, než které stanoví zákon?
Vzhledem k tomu, že osadní výbor neztrácí charakter výboru, a je tedy po-radním a iniciačním orgánem zastupitelstva, může zastupitelstvo podle své vůle pověřit výbor i jinou činností, než stanoví zákon.
4) Jaké je postavení předsedy osadního výboru?
Předsedou osadního výboru může, ale také nemusí být člen zastupitelstva obce (jedná se o jedinou výjimku ze zásady, že předsedou musí být člen zastu-pitelstva). V ustanovení § 121 odst. 2 zákona o obcích je uvedeno, že na zasedání zastupitelstva obce předsedovi osadního výboru musí být slovo uděleno, pokud o to požádá. Není-li předseda osadního výboru členem zastupitelstva, sice s členy zastupitelstva obce nehlasuje (nerozhoduje), ale nemá na zasedání zastupitelstva stejnou pozici jako prostá veřejnost, nýbrž postavení zvláštní právě díky odst. 2 uváděného ustanovení. Ostatní občané jsou při své aktivitě na zasedání zastu-pitelstva limitováni ustanovením § 16 odst. 2 zákona o obcích, resp. jednacím řádem zastupitelstva obce (jednacím řádem naopak nelze omezit právo předsedy osadního výboru speciálně dané zákonem).
Nicméně v jednacím řádu zastupitelstva lze „vystoupení“ předsedy osadního výboru usměrnit, stejně jako bývá upraveno vystoupení členů zastupitelstva, např. stanovením délky vystoupení k jednomu bodu programu.
5) Je potřeba upravit jednání osadního výboru v jednacím řádu zastu-pitelstva?
Jednací řád zastupitelstva se pravidlům jednání výboru vůbec nemusí věnovat, protože tato pravidla jsou stanovena přímo v zákoně. Případná odchylka jednací-ho řádu od těchto zákonných pravidel by proto neměla žádný právní význam a de facto by neplatila, resp. neplatila by žádná diskriminace ani jiné omezení tohoto vnitřního orgánu zastupitelstva či omezení jeho předsedy. V případě, že by se jednalo o úpravu pravidel zákonu neodporující, které by konkretizovala pravidla pro potřeby obce, jednalo by se o činnost v souladu se zákonem.
6) Má osadní výbor oprávnění vyjadřovat se k projednání prodeje po-zemku nacházejícím se v části obce, kde je osadní výbor zřízen?
Podle § 121 odst. 1 písm. b) zákona o obcích je osadní výbor oprávněn „vy-jadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce“. Osadnímu výboru by tedy nepochybně příslušelo právo vyjadřovat se také k prodejům pozemků vlastněných obcí, které se nacházejí na území této části obce.
Osadní výbor by měl být k realizaci svého oprávnění podle výše citovaného ustanovení zákona o obcích na body programu zasedání rady či zastupitelstva obce týkající se části obce, pro niž byl zřízen, upozorněn a může sám poskytování takovýchto informací aktivně požadovat. Ačkoliv platí, že pokud osadní výbor určitou věc, která se týká části obce, pro niž byl zřízen, neprojedná, nemá to vliv na zákonnost rozhodnutí přijatých v této věci zastupitelstvem či radou obce, mělo by k takovýmto situacím docházet pouze výjimečně a v odůvodněných případech. Nebrání-li tomu objektivní okolnosti, měla by být osadnímu výboru umožněna realizace jeho oprávnění.
7) Je obec povinna předložit osadnímu výboru návrhy předkládané za-stupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, týkající se části obce?
Z dikce zákona, tj. vzhledem k tomu, že osadní výbor je oprávněn vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu a radě obce k rozhodnutí, týkající se dané části obce, kde je osadní výbor zřízen, lze dovodit, že je obec, resp. její orgá-ny povinny předmětné návrhy výboru samy předkládat k vyjádření. Považujeme za vhodné postup při oslovování výboru upravit v jednacím řádu, tak aby samot-ný proces přijímání rozhodnutí ze strany zastupitelstva nebyl v těchto případech ochromený. Je nutné dodat, že samotné nepředložení návrhu osadnímu výboru k vyjádření nezpůsobuje a priori neplatnost přijatých rozhodnutí.
8) Jaký je vztah osadního výboru k návrhům občanů obce podle § 16 odst. 2 písm. f ) a písm. g) zákona o obcích?
Ustanovení § 121 odst. 1 písm. c) zákona o obcích představuje vztah mezi § 121 a § 16, kde jsou v odst. 2 písm. f ) a g) uvedena některá z oprávnění občanů obce vůči orgánům obce. Nelze vyloučit, aby některá z nich měla obsah blízký stížnosti nebo byla jako stížnost označena. Dle § 121 se osadní výbor k podáním ve smyslu § 16 vyjadřuje (resp. orgány obce by jej měly o vyjádření samy požádat). Žádný způsob vyřízení podání občana obce (dle správního řádu, dle zákona o ob-cích, dle pravidel rady obce atd.) nebrání tomu, aby osadní výbor za podmínek stanovených v § 121 zákona o obcích byl vždy žádán o stanovisko.
9) Jak probíhá volba členů osadního výboru, resp. kdo by se měl stát členem osadního výboru?
Zákon záměrně nedává žádný návod na to, koho do osadního výboru volit. Za-stupitelstvo vytváří osadní výbory obdobně jako ostatní své výbory zcela v inten-cích § 84 odst. 2 písm. l) zákona o obcích. Výraz, že jsou členové osadního výboru „určeni“ zastupitelstvem obce, obsažený v ustanovení § 120 zákona o obcích, je pouhým vyjádřením toho, že je zastupitelstvo zvolilo (určilo volbou) na základě kompetence vyjádřené v § 84 zákona o obcích.
Z hlediska zákona je nepodstatné, jakým způsobem jsou vyhledáváni kandidáti na člena osadního výboru (musí však splňovat podmínky stanovené v § 120 odst. 2 zákona o obcích), vnitřní mechanismy v obcích a jejich částech se mohou lišit. Podstatné je pouze to, že osadní výbor může vzniknout jen z vůle zastupitelstva obce, projevené většinovým hlasováním, a rovněž pouze tak se občan obce, resp. občan obce, který má trvalý pobyt v dané části obce, může stát členem osadního výboru. Jakékoliv jiné mechanismy uplatněné v souvislosti s personálním slože-ním osadního výboru jdou nad rámec zákona, nemají právní relevanci a mohou pomoci jen ve vyhledání vhodného kandidáta na členství; vlastní členství může založit jen zastupitelstvo obce postupem výše zmíněným.
10) Je možné, aby osadní výbory dostávaly přidělované z rozpočtu obce finanční prostředky na investiční či jiné akce, které by chtěly samy ve své režii realizovat?
Osadní výbory nejsou orgánem obce, jenž by měl rozhodovací pravomoci. Výbory tak nejsou oprávněny ani ukládat úkoly, přičemž potřebnou rozhodovací (výkonnou) pravomoc jim nemůže zastupitelstvo ani svěřit. Vzhledem k uvedené-mu tak nelze předpokládat, že by osadní výbory (či další i povinně zřizované výbo-ry zastupitelstva) mohly být zastupitelstvem pověřeny realizací např. investičních záměrů, včetně dispozice s finančními prostředky vyčleněnými na příslušnou investici.